Historie vesnice Rokytník

Jméno obce se pravděpodobně odvozuje od rokytí /proutí, mlází/, které na březích potoka Nivy rostlo. Kdysi zde stávala tvrz, která ale již v 17.st. zanikla. Ještě však kolem roku 1900 prý bylo možno zřetelně vidět obrysy základů tvrziště a příkop.

Historická mapa Rokytníku, zde ještě psán Roketnik. Archivní mapový podklad byl vytvořen mezi lety 1836-1852

Konkrétní datum založení Rokytníka není přesně známo, ale stalo se tak přibližně v druhé polovině 13.století.

V 15.století se připomíná několik zemanů nebo vladyků, kteří se psali z Rokytníka, ale v Rokytníku pravděpodobně nikdy nebydleli. Byl to např. Vítek z Rokytníka, Václav Vrtimák z Rokytníka, sezením v Čermné, který byl v druhé polovině 15.století hejtmanem v Náchodě. Obec původně patřila /kolem roku 1465/ ke zboží machovskému, ale pravděpodobně koupí se dostala k náchodskému panství.

Již v 16.století se používal název Rokytník, dříve se však psávalo Roketník (viz. mapa z let 1836-52). V roce 1651 měl Rokytník 26 osob, 6 selských stavení a 1 zahradu. Zachovala se dokonce jména rokytenských obyvatel 17.století. Majitelé tehdejších usedlostí se jmenovali: Šimek, Kordiček, Kment, Valenta, Čepelka, Bernard, Kolář – vesměs “čeští bratři”, kteří byli v pozdějších dobách přemlouváni na víru římskokatolickou.

V roce 1779, po sedmileté válce, projížděl zdejší krajinou císař Josef II.. Dne 9.září 1779 vyjel povozem od Hronova k Velkému Dřevíči, kde ve statku čp.16 žádal majitele Josefa Středu, aby se stal jeho průvodcem na nedaleký Turov. Zde prý chtěl zbudovat pevnost, která by sloužila k obraně země. K tomu však nikdy nedošlo.

Historická fotografie vesnice Rokytník. Pohled směrem ke kapličce

V roce 1794 měl Rokytník již 60 stavení a v roce 1860 jejich počet stoupl na 104. Tehdy zde žilo, jak dokládají zápisy, 720 obyvatel, což byl jeden z nejvyšších počtů obyvatel žijících v Rokytníku. Více jich tu je uváděno jen v roce 1887, a to 810 lidí.

Díky své poloze, stranou od hlavní silnice, byl Rokytník ušetřen za války třicetileté i prusko-rakouské /1866/ od průchodu i rabování nepřátelských vojáků. Přesto měli rokytenští obyvatelé za prusko-rakouské války svůjdobytek ukryt v lesích na Zadech a po nějakou dobu tam i sami hledali úkryt.

V roce 1903 navštívil naši obec, a především památný Turov, Tomáš Garique Masaryk. Tehdy působil ještě jako univerzitní profesor a roku 1903 pobýval na dovolené ve Velkém Dřevíči u pana Jaroslava Švorčíka. V roce 1911 bylo v Rokytníku evidováno 119 obydlí, 608 obyvatel, z toho 559 římských katolíků a 49 evangelíků.

Historická fotografie vesnice Rokytník. Pohled směrem k hoře Turov

Přišel osudný rok 1914. Na den sv Anny, tj,26.července, byla vyhlášena částečná mobilizace. V ten den měl být v obci pořádán místním Sokolem Dětský den. Slavnost však byla okresním hejtmanem zakázána a spolky včetně Sokola postupně rozpouštěny. Muži byli odváděni na frontu.  V roce 1917 byl z římsko-katolické kaple odstraněn zvon, aby byl využit na válečné účely , výrobu zbraní. Nový zvon koupila katolická jednota za 1 780,- Kč v roce 1921 z prostředků veřejné sbírky.

Konečně nastal dlouho očekávaný konec války a den vzniku nového státu – 28. říjen 1918, den plný oslav a radosti. Smutek však zavládl v těch rodinách, jejichž blízcí se z války nevrátili. Těmto padlým byl postaven pomník naproti škole / odhalen 5.června 1922/.

K roku 1921 se snížil v Rokytníku nejen počet obydlí na 116 domů, ale

klesl i počet obyvatel na 549. Ve 30. letech 20.století dochází k růstu počtu domů na 134 a obavatel na 578.

Ve 30. a 40. letech 20.století zasáhla do dění v obci 2. světová válka. Již v kvěnu 1938 byla všechna opevnění na katastru obce obsazena československou armádou. V září následovala všeobecná mobilizace, kdy byli povoláni všichni muži povinni vojenskou službou. V říjnu 1938 se Rokytník na čas stal hraniční obcí. Vzniklá demarkační čára vedla po západní hranici katastru obce. Dne 15. března 1939, po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, bylo možno nad obcí spatřit přelétající eskadru německých letadel. K nešťastné události došlo 2. května 1939, kdy se do Mertlíkova lesa zřítilo německé letadlo. Posádka dvou mužů zahynula a následně se poprvé v obci objevili němečtí vojáci. V červnu 1942, po atentátu na říšského protektora Heydricha, byla celá vesnice německými vojáky důkladně prohledána. Ale ani během války se zde život nezastavil. V červnu 1943 byla dokonce na místním sokolském hřišti uspořádána výstava ušlechtilého dobytka. Blížící se konec války v květnu 1945 byl ve znamení revoluční nálady. Byl ustaven revoluční národní výbor v čele s předsedou Karlem Tučkem. O rok později, v květnu 1946, se konaly volby do Národního výboru,  v nichž vedoucí stranou se stala strana lidová.

Historická fotografie vesnice Rokytník. Zleva škola, kostel, hostinec

Po světové válce došlo v naší obci k obměně obyvatel. Především však k jejich úbytku. Mnoho lidí totiž získalo nový domov v pohraničí, ve vesnicích jako Hejtmánkovice, Horní Vernéřovice, Bystré, Chlívce, Janovice, Božanov, Teplice, Meziměstí, Jetřichov … Celkem odešly 23 rodiny, tj. 91 lidí. Naopak se sem přistěhovalo několik rodin tzv. kladských Čechů, které opusti

ly kladské území, dnešní Polsko. Většina z nich měla německá jména a i zvyky a způsobem života byly blíže spíše Němcům. Postupně se však s místními sžily a dnes už jen málokdo rozpozná, o které rodiny se jednalo.

V roce 1950 byl Rokytník připojen pod MNV v Hronově a pod hronovskou samosprávu patří až do současnosti.

Pohled před Rokytník na horu Turov v roce 2015